Martin Koukal

Jsem Martin a pocházím ze Žďáru nad Sázavou. Jako dítě jsem měl prý až podezřele moc energie, takže mě rodiče radši hodili na sport, než abych jim doma rozebíral nábytek.

Začal jsem s hokejem, pak přidal běžky a nějak se to zvrtlo až k medailím z mistrovství světa a olympiády.

Mezitím jsem ve Žďáru zvládl gympl a v Brně úspěšně nedokončil ekonomku. V roce 2006 jsem se přestěhoval do Liberce a zatím to vypadá, že tu zakotvím. Ve volném čase dělám věci, které by u mě nikdo nečekal – sportuju. Kromě běžek, běhu a kola jsem se vrátil i k hokeji, protože posezení po sportu je lepší s partou. Když zrovna neběhám po horách, flákám se s knížkou, stalkuju sociální sítě a vařím pro své dvě děti.

Co bylo před UXFans?

Hodně sportu. Patnáct let v reprezentaci v běžeckém lyžování, pak ještě tři roky dálkové běhy. Čtyři olympiády, osm mistrovství světa a k tomu tři medaile – zlato a bronz z MS a bronz z OH. A jako bonus jedna osmitisícovka (Cho Oyu, 8201 m), kterou jsem vylezl bez kyslíku, protože rád zkouším, kam až to jde.

Po kariéře jsem sport úplně neopustil – chvíli jako manažer, pak reprezentační trenér a vedoucí repre týmů. Po 25 letech jsem si ale řekl, že už to stačilo, a začal hledat, co dál. Vyzkoušel jsem B2B obchod, PR a marketing v korporátu (pojišťovně) a nakonec se usadil jako account manager v UXFans. A vypadá to, že jsem konečně našel správnou cestu.

Co tě přivedlo do UXFans?

Kontakty ze sportu. O UXFans jsem věděl už dřív, ale pak jsem náhodou narazil na jejich pracovní inzerát a zároveň se potkal s Kubou, se kterým jsem dřív lyžoval a který tam pracuje. Slovo dalo slovo, zkusil jsem pohovor a teď jsem tady.

Jaká je tvoje role v UXFans?

Oficiálně jsem account manager, což znamená, že se snažím spojit sportovní svět s technologickými řešeními, která UXFans vyvíjí. Neoficiálně se taky učím základy IT – kdybych se jednou v obchodě nechytl, třeba si najdu nový obor.

Co tě baví na práci v UXFans nejvíce?

Lidi. Sešla se tu skvělá parta, takže se do práce nejen těším, ale rád se s kolegy potkám i po práci – u piva, na sportu nebo na filmovém večeru v kanceláři. Jako nováček v IT si cením toho, že se můžu kdykoliv zeptat a vždycky dostanu pomocnou ruku (nebo aspoň povzbudivé „to se naučíš“). Navíc nejsem svázaný úzkou definicí své role, takže mám prostor objevovat a posouvat se směrem, který mě baví.